Pískovcové sousoší Piety, nazývané dříve rovněž Häringova socha (Häring-Statue), nechali zřídit v roce 1814 manželé Wenzl a Theresia Häringovi na okraji svého pole. Autorem plastiky byla patrně některá ze sochařských dílen ve Žluticích nebo Manětíně. Před rokem 1945 o sousoší pečovala Barbara Klieber z usedlosti čp. 1, zvané Häring. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestalo být sousoší udržováno a postupně chátralo. Někdy během druhé poloviny 20. století byl objekt rozvalen a vrcholová plastika odstraněna. Okolí rozvaleného podstavce následně zarostlo náletovými křovinami a objekt upadl v zapomnění. Na počátku 21. století byly pozůstatky objektu náhodně znovu nalezeny na základě vyprávění starousedlíků. V roce 2010 přistoupil Spolek okrašlovací Vladař k vysekání hustých křovin okolo rozvaleného podstavce. V roce 2011 následovala celková rekonstrukce podstavce a úprava jeho okolí. Jednotlivé části podstavce byly převezeny do ateliéru, sestaveny a doplněny. Kamenické práce provedl sochař Marcel Stoklasa z Nečtin nákladem 17.300 Kč. V říjnu roku 2011 byl následně obnovený podstavec osazen na původní stanoviště. Na místě byl poté obnoven věnovací nápis na podstavci.
Nad nápisem je umístěna schránka na obětiny s kruhovým otvorem, opatřená původně železnými dvířky.
Na vrcholu podstavce bývalo původně umístěno pískovcové sousoší Piety. Zobrazení Piety (Oplakávání) je součástí ikonografického Pašijového cyklu výjevů ze života Ježíše Krista, představující XIII. zastavení křížové cesty, a zároveň cyklu výjevů ze života Panny Marie a jednu z jejích sedmi bolestí.

Nápis