Původně farní gotický kostel sv. Jakuba Většího je připomínán již od poloviny 14. století na východní straně mírně stoupající podlouhlé návsi uprostřed obce Močidlec. Již v roce 1338 byl ke kostelu podán první farář. Roku 1384 zdejší farnost dostávala půlroční desátek 12 českých grošů, který král Václav IV. s papežským svolením nařídil platit kostelním beneficiím, což svědčí o dobrém jmění farnosti. Smrt faráře Wenzla v roce 1422 naznačuje, že mohl být, stejně jako faráři v Novosedlích, Štědré a Lukové, při některém z nájezdů husitů ze Žlutic zavražděn. Díky ochraně pánů na Rabštejně se však zdá, že se kostel nestal husitským. Před rokem 1600 zde však působil luteránský pastor. Poté byl kostel 150 let filiálním k farnímu kostelu v Rabštejně nad Střelou. V roce 1775 zdejší kostel vyhořel a roku 1782 byl následně ovdovělou hraběnkou Terezií Lažanskou nově barokně vystavěn. V roce 1787 se zdejší farnost stala lokálií a severozápadně pod kostelem byla poté vystavěna novostavba budovy barokní fary. Roku 1855 se stal Močidlec opět samostatnou farností, ke které poté patřily kromě Močidlece také Novosedly, Bohuslav a Víska. Za 1. světové války byly zrekvírovány původní zvony kostela na válečné účely a následně nahrazeny novými. V roce 1930 žilo ve zdejší farnosti celkem 943 katolíků a 8 osob jiného vyznání. Během druhé poloviny 20. století bylo ukradeno mnoho soch a plastik z inventáře kostela. Na počátku 21. století byl již kostel v dezolátním stavu. Církev, vlastník kostela, proto přistoupila v posledních letech k jeho rekonstrukci. Loď kostela dostala novou střechu, na levé straně byla nově dozděna podstřešní římsa. Střecha na věži kostela a nad presbytářem zůstává v dezolátním stavu, fasáda kostela je zcela zničena. Roku 2010 šlo na opravu kostela 150 tisíc Kč a v roce 2011 dalších 200 tisíc Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. V roce 2013-2014 byla provedena rekonstrukce opěrné zdi.