Cesta za pověstí

V roce 2009 byli Hnykovi požádáni vedením občanského sdružení Cesta z města o vytvoření Cesty za pověstí ke studánce. Cílem bylo upozornit na toto kouzelné místo. Pověst o studánce se nepodařilo nikde najít, tak se musela vymyslet – a vznikla první tabule s pověstí o víle Irmulce. Ale našli jsme několik jiných původních pověstí a protože nám bylo líto je nevyužít, použili jsme je na dalších místech kolem Vladaře, a tak vznikl okruh dlouhý 15 km, později vyznačený turistickými značkami. Začíná a končí na náměstí ve Žluticích, část je společná se Stezkou sovy Rozárky. Povedlo se nám propojit dva největší turistické „trháky“ Žluticka – Vladař a Nevděk. Cesta je členitá, vede nádhernou přírodou. Nechybí úžasné výhledy, slunečné louky, temný les, vesnice, kde se zastavil čas. Nekonečný prostor, volnost, svoboda - to vše s bohatou historií v zádech.

Na své si přijdou i příznivci geocachingu (7 keší).

Zde je také oficiální leták s mapkou:


 

Všechny památky i s fotkami si můžete prohlédnout zde

Délka15 km

ZnačeníŽlutice - Vladař: červená turistická, Vladař - Nevděk a dále do Žlutic: žlutá turistická

Popis

okruh z náměstí na náměstí

Mapa

Zajímavosti

Pověsti, rokle
  • některé staré, některé vymyšlené, ale všechny v podání výtvarníka Dalibora Nesnídala. Čekají na vás za odměnu na různých místech pro pobavení i poučení
  • tajemná rokle v prudkém svahu od Kobylského potoka k louce na vrcholu Na Vršku (582 m.n.m.) nad vesnicí Kobylé. Některé teorie tvrdí, že tato a další jí podobné rokle byly vytvořeny lidmi při dolování zlata v okolí Kolešova. Jiné teorie zastávají názor, že rokle vytvořila voda.
Vladař, Nevděk
  • Čedičová hora Vladař, součást Tepelské vrchoviny, je výraznou dominantou kraje s charakteristickým plochým temenem a příkrými svahy vypínající se nad půvabnou říčkou Střelou. Vrchol leží v nadmořské výšce 693 metrů. Vrcholové partie hory v katastrálním území Záhořice jsou od roku 1969 chráněny jako přírodní rezervace Vladař na rozloze 11,71 ha. Předmět ochrany představují teplomilné smíšené porosty s bohatým podrostem na čedičovém kopci. Zvláštností vrcholu je malé jezírko bez přítoku.
    Vrchol byl osídlen již v době bronzové a také Kelty - na vrcholu se rozkládá keltské hradiště. Na podzim roku 1421 se zde Jan Žižka s husitským vojskem na severní straně hory úspěšně bránil v obklíčení panské přesile, obležení prolomil a ustoupil do Žatce. Tuto událost připomíná dodnes malý pomník.
    Na úpatí hory byl učiněn roku 2007 významný nález - ve vypuštěném rybníku byly nalezeny zbytky dřevěných konstrukcí, které pravděpodobně sloužily jako nádrže na vodu. Pomocí dendrochronologie byly datovány do rozmezí let 777 až 390 před naším letopočtem. Dřevo neslo stopy opracování pomocí nebozezu a možná také pil.
  • hrad Nevděk nechal na vysokém kopci nad údolím Střely postavit ve 40. letech 15. století někdejší husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který Žluticko ovládl během předchozích válek. Hrad byl součástí celkové obrany Žlutic, která kromě něj zahrnovala hrad Mazanec severně od města, městský hrad a zesílené opevnění města. Podle některých autorů hrad nahradil starší objekt.
    Vzhledem k poloze na kopci, který je kromě příkrého severního svahu ke Střele spíše povlovný, bylo zemní opevnění Nevděku poměrně rozsáhlé. Mimo něj byl zřízen hospodářský dvůr, který dodnes existuje a názvem Hradský upomíná na svůj někdejší účel.
    Po zklidnění situace v zemi od počátku 16. století ztratil hrad svůj smysl a přestal být udržován. S počátkem třicetileté války se jeho zbytky naopak staly hrozbou pro město, které měl kdysi chránit. Proto ho obyvatelé Žlutic rozvalili. Snad až z té doby pochází jeho dnešní název. Do dnešních dnů se z hradu zachovaly jen stopy zemních valů. Uprostřed areálu hradu je vztyčen velký kříž. Ten nynější nahradil svého zchátralého předchůdce v dubnu 2013 díky ing. Janu Hutkayovi (výroba, instalace).
Studánka a odpočívka u Záhořic s panorama Doupovských hor
  • Studánka se nachází asi 0,5 km za Vladořicemi směrem na Bohuslav. Od nepaměti zde tryskal pramen a lidé sem z širokého okolí jezdili pro dobrou vodu. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1945 začala studánka chátrat. K jejímu zapomnění přispělo i znečištění vody vinou socialistického hospodaření na blízkých polích. Studánka zarostla hustým křovím. Jen věčně mokré místo na silnici svědčilo o přítomnosti vody.
    Asi v roce 1995 se od Slávy Syrovátky o studánce dozvěděla rodina Hnykova ze Žlutic. Společně pramen vyčistili, upravili a postavili stříšku. Sláva sem nechal umístit podstavec pod křížek, který našel nedaleko v křoví na haldě kamenů, které se sem sváželo z polí. Od té doby se Hnykovi o studánku starají a udržují zde pořádek. Bohužel se ale voda v posledních suchých letech ztratila a nám nezbývá než doufat, že se zase jednou objeví.
  • nádherný výhled na Doupovské hory - vojenský prostor. Je vidět nejvyšší hora - Hradiště (934 m.n.m.). Většina oblasti není dodnes veřejně přístupná.
comments powered by Disqus