Studánka byla zásobárnou vody od nepaměti a lidé sem jezdili pro vodu jako léčivou z širokého okolí. Po odsunu německého obyvatelstva začala studánka chátrat, v jejím blízkém okolí hospodařilo JZD a voda byla znehodnocena. Studánka postupně zarostla křovím. Koncem 90. let se o ní dozvěděla od p. Syrovátky rodina Hnykova a společně studánku obnovili a do dnešních dnů se o ní starají. Pískovcový podstavec pan Syrovátka objevil nedaleko v křoví (zřejmě sem byl vyhozen při svozu kamení z okolních pastvin a polí) a umístil ho vedle studánky.
Byl proveden laboratorní rozbor vody a ta byla označena jako nezávadná a dobré kvality.
V roce 2009 byli Hnykovi požádáni vedením občanského sdružení Cesta z města o vytvoření Cesty za pověstí ke studánce. Cílem bylo upozornit na toto kouzelné místo. Pověst u studánce se nepodařilo nikde najít, tak se musela vymyslet – a vznikla první tabule s pověstí o víle Irmulce. Ale našlo se několik jiných původních pověstí a protože bylo autorům líto je nevzpomenout, našly svoje místo na dalších místech kolem Vladaře a tak vznikl celý okruh, později vyznačený turistickými značkami.